Opet vas vitame s novymi informacemi z neprobadanych koncin sveta. S potesenim muzeme konstatovat ze nase kulturne-komedialni uskupeni ve slozeni Becak, Bemo, Ojek a Riksa prezilo pobyt v Solu. To vse i pres pobyt v neprilis cistych pokojich plnych mravencu a se zajimavymi zachody a umyvarnou (proste kohoutek s vodou na vsechno - splachovani, sprchovani, myti). Ani dle mistnich nezvykle dlouhy a silny dest nam naladu nezkazil.
Ve ctvrtek rano se tedy Gekadka vydava vstric novym zazitkum v kosmopolitnim a velmi kulturnim meste Yogyakarta. O presun se staral vlak, ktery byl i docela pohodlny, cisty, a stal krasnych 16 Kc za 70 km. Po zkusenostech ze Sola jsme chteli preci jen trochu kvalitnejsi ubytovani {Skoty sice chtel bydlet v kanale skoro zadarmo ,ale rozmluvili jsme mu to) a tak jsme zvolili hotylek s bazenem a aj i s evropskymi zachody misty(kategorie Delux). Nastal cas na prohlidku mesta. Centrum je hezci nez v Solu a sultansky palac musi byt urcite dobre misto k bydleni (zel turistum je pristupna asi jen desetina prostor). Jen pro informaci Yogya ma podle pruvodce 500 tis. obyvatel ale dle mistnich jsou to az 4 miliony. Na prvni pohled tak ale vubec nepusobi. Tesili jsme se, ze dest bude mensi nez den predtim, ale predpoved mistnich zklamala. U bazenku kde jsme si ho vychutnavali s piveckem v ruce, postupne stoupala voda az Bedva nahle zjistil ze na zidli jiz nesedi ale plave.
Vecer prisel cas nakupu na hlavni tride MalioBoro (neplest s cigaretami). Zjistili jsme ze sortiment je znacne siroky. Saha od beznych tretek az pres zajimave upominkove predmety odkazujici k jiz zesnulym a nechvalne prosluslym vudcum {pro zajemce o blizsi informace - pockejte si na gekadentni besidku). I ruzne stylove doplnky pro rozmanite hudebni styly slo zakoupit (borci z Bronxu by meli radost). Gekadka tedy nakoupila plno krasnych zbytecnych veci a sla spat.
Rano za rozbresku - 5 rano - budik probral nase kvarteto a jelo se za pamatkami. Mistni boss nas ze hubicku (1 .200.000 rupii) slibil povozit po okoli. Prvni zastavkou byl prosluly Borobudur, nejvetsi budhisticky chram na svete. Vzhledem k casu prohlidky (6 rano) bylo prijemne a krajina v mlze pusobila mystickym dojmem. Pri prohlidce se ukazalo za mame ve svem stredu zkuseneho ucitele anglictiny a pruvodce po cizich pamatkach - byl to Zehos. Ujala se ho skupinka mistnich studentu anglictiny, kterou si na nem zkouseli. I pri foceni Zehos projevil sve takrka nekonecne zivotni zkusenosti. Jeho zpusob staveni stativu a nasledne foceni by se mohl vyucovat na prestiznich skolach. Myslim ze dotace 10 hodin tydne by byla tak adekvatni. Pote jsme se presunuli na Prambanan (hiduisticky chramovy komplex s primesi budhismu). Tato navsteva jiz probihala za neuveritelneho vedra (slunko skoro primo nad hlavou) a za znacneho zajmu prodavacu. Nevime proc, ale hlavni postavou byl opet Zehos, ktery prodavace zajimal skoro stejne jako studenty anglictiny. Mezitim Skot jiz neunesl vedro a trisknul s fotakem o zem, aby se ujistil ze jeho konstrukce je kvalitni. Byla. V te chvili jiz prodavaci mocnych Indoneskych zbrani neunavne zpracovavali Leose ke koupi. Nakonec uspesne. Vsichni propukli v huronsky smich, avsak pote co prodavac snizil cenu o 20 Kc neodolali a nakupovali take. Pokud naklad dorazi v poradku do Ceska ma se osazenstvo koleji na jiznim meste na co tesit. Jiz zazneli navrhy na nove hry : Veno - zivy terc, Tri vteriny do vystrelu a dalsi... Nu, mame se na co tesit. Tim jsme vylet zakoncili. Po prijezdu nasledovala navstva bazenu s hrami : Slepa baba, Honicka jednonohych atd... Pote se Tutlic odebral do hajan a ...
... zbyvajici trio vyrazilo do viru velkomesta hledat Vodni palac (coz je trochu paradox, kdyz uvazime ze vyrazeli za silneho deste). Vypadal jako vcera dostaveny. Skotanek opet neodolal a nakupoval a nakupoval... Pote se trio pokusilo o navrat... Ale za jimi navrhovanou cestu se zadnemu z ridicu becaku (neco jako riksa) nechtelo ani hnout nohou. Sebrali tedy jedno z vozitek a vyrazili na cestu bez ridice. Rizeni se ujal Leos. Nebohy majitel nasledoval svuj becak v poklusu a zaroven obstaraval pridavny motor. V puli cesty uz se na to nemohl divat, proto se Leos presunul na misto pasazera (zde nutno dodat ze i pro 2 je becak docela tesny) a pokracovalo se v ceste. Vse nakonec dopadlo dobre, a tak se Gekadka sesla v poradku na hotelu. Nyni se chystame spat a zitra mistnim busem k oceanu, kde pry je cerny pisek. Tak uvidime co uvidime.
Zachovejte nam prizen
Gekadka
Zapsal Tutlic
... 
2024 ©