Cestou necestou, lesem pralesem, aneb zradlo, dest a zradlo

Dobry den, jmenuji se Skotanek a vcera se mi stala zajimava prihoda, ale pekne poporadku... Dluzime vam hlaseni za dva dny. Nyni cekame na veceri indoholandskou specialtu Rijstaffel a po veceri jedeme mikrobusem z Jojgi do Malangu...
Vcera rano mel byt odjezd v 6 rano, ale v 6 se jeste u Sykoru spinkalo, takze asi v 6:45 jsme konecne vyrazili do horskeho strediska Kaliurang, odkud se poradaji tury na Mt. Merapi. V hotelu nas poslali na krizovatku, ze tam stoji sockabema na autobusak, odkud jezdi regionbema do Kaliurangu. Bohuzel bus dlouho zadnej nejel, tak jsme se rozhodli, ze vemem taksi, ten ale taky nejel. Nez jsem se otocil, zbytek vypravy sel hledat taksi zpet pred hotel. Mezitim se mi podarilo stopnout taksi na hlavni ulici a cekal jsem na ostatni. Kdyz neprisli po asi 3 minutach, rekl jsem ridicovi, at pocka, ale mezitim zase chytli taksi oni, takze jsem mymu ridici zamaval, ale to jsme netusil, ze ho dnes nevidim naposled. Pote, co se mi nepodarilo rozbit fotak o zem, tak sem ho chtel nechat v taksiku. To jsem si uvedomil ale az na druhy krizovatce. Ridic moc anglicky neumel, ale pochopil to, ze fotak mam v tom puvodnim taksiku. Zacal volat s dispecinkem, pak jsme projizdeli pul Yogyi a po asi 20 minutach jsme nahnali pana, kterymu jsem maval. Nejlepsi bylo, ze ten vubec nevedel, co se deje, protoze fotak byl pod sedackou a nevidel ho. Dostal 50 tis rupii (=100 Kc) a muj velky dik. Nasemu ridici jsem dal 20 tis rupii dysko, kdyz nas vyhodil na autobusaku a sli jsme hledat bus do Kaliurangu. Dozvedeli jsme se, ze musime jeste sockabemem asi 2 km z mesta a tam az teprve jezdej busy do Kaliurangu. Povedlo se, na ulici sice zadna zastavka nebyla a nic nenasvedcovalo tomu, ze se do Kaliurangu nekdy dostanem, ale prijelo neco jako 1200troska, na strese napis Kaliurang, tak jsme se tam preci jen za 10 tis dostali. Po prijezdu pochopitelne chcalo, takze jsme se napred naobedvali a pak nasli hostel Vogels doporuceny v pruvodci. Tady jsme se ubytovali za 125 tis dohromady a dokonce poprve s teplou sprchou. Zaroven jsme take dohodli turu pod Mt. Merapi (cca 2900 m) na vyhlidku asi ve 1300 m n.m. odkud mela byt videt tekouci lava. To bylo asi v poledne, odpoledne jsme vyrazili na prochazku do parkpralesa (Indonesani vstup 2 tis., cizinci 15,5 tis. ku*vy), kde jsme opet zmokli. Pote nas uz cekal jen druhy obed, dest a vecere a dest. Tura pod Mt. Merapi zacala uz ve 4 rano jeste za tmy. Predtim nam majitel hotelu (dlouholety pruvodce) dal prednasku a ukazal, kudy pujdem a co uvidime. No celkove ta tura stala za prd, i kdyz jit s baterkama cestickou v polopralese melo sve kouzlo. Asi po 45 minutach jsme videli poprve, a jak se ukazalo taky naposled, v dalce Mt. Merapi. Udelali jsme par fotek, ale nic z nich asi nebude, protoze teprve svitalo. Pote jsme pokracovali ke kanonu, ve kterem byla 1000 let stara lava (neboli x kilometru dlouhy jednolity kamen) Pruvodce nam pri teto prilezitosti podal zajimavy vyklad o historii Mt. Merepi a jeho erupcich (kazdych 5 let vetsi, kazde 3 roky mensi). To by bylo na dlouhe povidani, vysledek je, ze posledni byla v roce 2006 a od te doby lavu nevideli. Po dalsi asi pul hodine jsme dosli na konecnou cesty - krasna vyhlidka, Mt. Merapi na dosah ruky jen 2 km, skoda ze viditelnost byla jen 100 m. Nedostali jsme se ani na horni hranici lesa k pustym prikrym svahum, ani nemame lavu jako suvenyr. Posnidali jsme musli tycinku a po chvilce se vydali zpet. Prave vcas, protoze zaclo prset.. Cesta zpet trvala neco pres hodinu a v 8 rano jsme byli zpet na hotelu. Nutno dodat pro nase maminky, ze tura nebyla vubec nebezpecna (ani toho chlupateho pavouka o velikosti rozevrene dlane jsme bohuzel nevideli). V Praze bych se v noci bal vic a mistni prales spis vypadal jako Sumava. V hotelu nas cekala vyborna snidane, po ktery jsme usnuli. Asi v pul 12 uz jsem musel vsechny vzburcovat, vysprchovali jsme se teplou vodou, podekovali za pohosteni a vydali se zpet smer Jogja. Poobedvali jsme na mistni pomery v luxusnejsi restauraci asi za 40 Kc. Pote jsme sli do cestovky koupit letenky z Makassaru do Manada (oboje na ostrove Sulawesi/Celebes) na 4.12. Centovky jako u Ryanu tu nejsou, ale i tak cena 352 tis neni spatna. Uz mam veceri (1. porci Rijstaffelu) na stole takze rychle: po obede jsme si hodili veci na hotel a sli nakupovat jako kazdy den na hlavni tridu Malioboro. To nam zabralo zbytek dne. Chtel jsem zkusit mistni Mekac, ale drahota cheeese za 18 Kc, ale zato zmrzlina za 4 Kc, ale ja jsem zainvestoval a dal si McFlury za 10 Kc hna hna. A to by stacilo, pac uz mi stydne Bolek Polivka. Dobrou chut, pokud prave oB2te...
Pro TV Jogja Skotanek (rychly preklad do cestiny Bedva, aktualizace a jazykova korektura Leos)