Po kratke okurkove sezone se vam opet hlasime z odvracene strany polokoule...
Po silenych kouscich na ctyrkolkach (predevsim ze strany Tutlika a Skota, kteri v zivote ridili pouze auticka na autodromu a misto rizeni se tehdy venovali svym slecnam) jsme dorazili zpet do Malangu. Vecer jsme si dosli na dalsi Nasi Goreng do mistni nadrazky. Pote, co jsme si naplnili zaludky, jsem vyrazili za zabavou do mistni hospudky. Tam jsme neodolali moznosti zahrat si kulecnik (za cca 4 Kc) a videohry (cca 0,20 Kc).
Rano dalsiho dne jsme se vydali smerem Mt. Bromo (takova placata doutnajici sopecka). Cesta to nebyla nijak jednoducha, protoze sestavala z 3 samostatnych useku, na ktere se vzdycky musel sehnat nekdo, kdo nas tam prepravi. Prvni usek do Pasuruanu byl vcelku v pohode, jeli jsme mistnim linkovym busem za smesne nizkou cenu.
Na druhy usek do Parsepanu jsme si jiz museli najmout lokalni bemo. To uz nebylo tak jednudeche jak se na prvni pohled (a informace v pruvodci) zdalo. Mistni spekulanti pozadovali nehorazne vysoke castky, ktere odpovidali cenam v Cechach. Na chvili jsme si odpocali v hale a Skot se dal na dukladnejsi pruzkum trhu. Po asi 10 minutach si jak na voditku prived jedno citronove zelene bemo i s ridicem, se kterym jiz dohodl rozumnejsi cenu.
Po prijezdu do Parsepanu se kolem nas (stejne jako obvykle) seskupilo hejno nahanecu, kteri nas chteli dovezt do koncoveho bodu naseho presunu, tedy do vysokohorske vesnicky Tosari. Do ni vede pouze jedna cesta plna serpentin, strmych srazu a znacneho prevyseni. I kdyz vsichni videli, ze mame vsichni krosnu a batoh, neustale nam nabizeli, ze nas svezou svym ojekem (motorkou). Asi byly vsichni padli na hlavu, protoze se nas ptali porad dokolecka a my jim odpovidali, ze nejsme blby a ze s krosnou a batohem na motoroku nevlezem. Situace se zdala byti lepsi ve chvili, kdy nam jeden nahanec zacal nabizet, ze nas nahoru vezme bemem (minibusem pro 8-10 lidi). S touto variantou jsme puvodne pocitali, ale ne jiz s pozadovanou cenou. Strhla se asi nejvetsi diskuze ohledne ceny, jakou jsme za celou delku pobytu v techto koncinach nezazili. Postupne se do ni zapojili vsichni clenove GEKAD Adventure Teamu a cca 10-15 mistnich cumilu. Nami pozadovanou rozumnou cenu jsem argumentoval jejich vysokou provizi, kterou ziskaji na zaklade utraty za benzin. Tyto pocty na ne byly trochu moc, tak jsem jim to prepocital na pocet Nasi Gorengu (jidlo), ktere si za to budou moci koupit a v tuto chvili se citili velmi dotceni (podle ocitych svedku i nastvane). Situaci jsme vyresili tak, ze jsme odesli na jidlo a nechali je vychladnout. V Parsepanu se vsak zadny lepsi Warung (lepsi jidelna) nenachazel, a proto jsme zacali vyhlizet dodavku, ktera by jela smerem Tosari.
Podarilo se nam odchytnout dzip, ktery nabizel dost mista pro prostorove narocnou Gekadku. Ani ne 5 minut po nalodeni ridic zastavil, za si musi ve stanku neco koupit. Tuto chvilicku jsme si vyplnili krmenim mistnich deti gumovymi medvidky. Cesta vedla po uzke, hlubokymi udolimi obehnane, velmi strme a jeste vice klikate ceste s velkym prevysenim. Temer polovina zatacek byla o 180 stupnu, coz mi pripomnelo par momentu z cesty busem v Andalusii. Behem cesty jsme se od ridice dozvedeli, ze jejich rodina provozuje v Tosari skromne ubytovani a vzhledem ke skutecnosti, ze jsme tam zadne ubytovani nevideli, prijali jsme jejich nabidku. Pokoje to byly velmi utulne s manzelskymi postelemi, nekolika pavouky, mnoha brouky a hromadou komaru. Po odpoledni prochazce vesnici, ktera se nachazela na jednom z tisicu hrebenu, jsme byli mirne znepokojeni pocasim, protoze kolem nas byla jen a jen Hmla. V nasem itinerari se nachazeli pouze 2 vystupy na sopecky a pokud by i podruhe nebylo diky mlze nic videt, zanechalo by to sramy na nasich hodnych a milych dusich. Trocha nadeje na hezke pocasi se nam naskytla v pozdnich vecernich hodinach, kdy jsem po velmi dloihe dobe mohli videt hvezdy (i takove, ktere se z Cech nedaji pozorovat). Vecer jsme stravili hranim karetnich her a karetnimi kouzly, nejvetsi uspech slavilo Skotovo karetni kouzlo na tema "homosexualni kralovske rodiny, ktere se ozrali na plese a netrefily domu".
Prazatim se s vami louci Leos
2024 ©